Josefa Slánská
| Josefa Slánská | |
|---|---|
| Narození | 25. února 1913 Vršovice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 1. listopadu 1995 (ve věku 82 let) Praha  Česko |
| Povolání | spisovatelka |
| Choť | Rudolf Slánský |
| Děti | Rudolf Slánský mladší Marta Slánská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Josefa Slánská, rozená Hašková (25. února 1913 Vršovice[1] – 1. listopadu 1995 Praha[2][3]), byla manželkou Rudolfa Slánského, dlouholetého člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa a generálního tajemníka ÚV KSČ (1945–1951), který byl po zkonstruovaném procesu v roce 1952 popraven.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodila se v rodině fotografa ve Vršovicích Antonína Haška (1885–??) a jeho manželky Josefy, rozené Hurychové (1889–??).[1] Byla nejmladší ze čtyř dětí.[4] Na své dětství vzpomínala jako na chudé, kdy otec a dva sourozenci byli bez zaměstnání a ona sama nedokončila pátou třídu gymnázia a nastoupila do zaměstnání.[5]
Od mládí byla levicového smýšlení, v roce 1927 se stala členkou Československého Komsomolu, v roce 1929 KSČ.[6]
V roce 1929 se též seznámila s Rudolfem Slánským a s dalšími tehdejším předními členy KSČ (včetně Klementa Gottwalda). V roce 1931 odjela na rok do Sovětského svazu, po návratu pracovala jako administrativní síla, tlumočnice a překladatelka. Dne 20. dubna 1937 byli s Rudolfem Slánským oddáni, syn Rudolf se narodil o dva roky dříve, již v roce 1935. Po Mnichovské dohodě byl Rudolf Slánský povolán do Sovětského svazu, Josefa Slánská odcestovala se synem za ním.[5]
Po zatčení Rudolfa Slánského byla vyloučena z KSČ, jejíž členkou byla od roku 1929. Členství jí bylo navráceno po rehabilitaci jejího manžela v roce 1963, v roce 1969 byla znovu vyloučena. V roce 1977 podepsala spolu se synem Rudolfem Chartu 77[7] a s chartisty aktivně spolupracovala. Svou víru v socialismus a komunismus si však zachovala.[5][8]
Rodinný život[editovat | editovat zdroj]
Josefa Slánská měla s manželem tři děti, Rudolfa, Naděždu a Martu. Dcera Naďa se narodila během pobytu v Moskvě a jako tříměsíční zde byla v roce 1943 unesena. Případ nebyl nikdy objasněn. Rudolf Slánský mladší byl signatářem Charty 77 a po sametové revoluci československým velvyslancem v Rusku, do roku 2004 českým velvyslancem na Slovensku. Dcera Marta (*1949) je podnikatelkou – vlastnila realitní kancelář.[9]
Vzpomínková kniha[editovat | editovat zdroj]
Josefa Slánská napsala knihu vzpomínek Zpráva o mém muži, ve které popisuje fyzické a psychické týrání vězňů v Československu v 50. letech 20. století. Kniha pojednává také o jejím pobytu v ruzyňské věznici, o rodinných vztazích s Gottwaldovými a o politické situaci 50. let z jejího pohledu.[10][11] Kniha vycházela po částech v Literárních listech v roce 1968, úvod k ní napsal Pavel Kohout. Vzpomínky vycházely v číslech 9–15/1968, vždy na poslední straně.[12] V roce 1969 vyšla kniha v angličtině a poté byla přeložena do několika dalších jazyků.[13] Česky vyšla roku 1990 v nakladatelství Svoboda.[14]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Matrika narozených, Vršovice, 1911–1914, snímek 195, Záznam o narození a křtu
- ↑ CHADIMA, Jan. Rudolf Slánský. 1. vyd. Praha: [s.n.] 447 s. ISBN 978-80-7601-623-1. OCLC 1335766434
- ↑ zr. Josefa Slánská. Právo. 1995-11-09, roč. 5, čís. 262, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 162, obraz 373, Hašek Antonín, 1885
- ↑ a b c BEKROVÁ, Kristýna. Politické procesy a jejich dopad na život a dílo Josefy Slánské ve světle archivních pramenů. Praha, 2014. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Fakulta humanitárních studií. Vedoucí práce Jiří Hlaváček. s. 17–78. Dostupné online.
- ↑ Josefa Slánská: Zpráva o mém muži (část 2). Literární noviny. 10/1968, s. 16. Dostupné online.
- ↑ Wordpress.com: Prohlášení Charty 77 a první signatáři
- ↑ HERTL, David; MARKOVÁ, Zuzana. Josefa Slánská. Žena, která neomylně minula pravdu. Český rozhlas [online]. 2021-02-25 [cit. 2023-07-13]. Dostupné online.
- ↑ 13. komnata Marty Slánské. Dostupné online
- ↑ Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. | Digitalizovaný archiv časopisů | LitL/1.1968/10. archiv.ucl.cas.cz [online]. [cit. 2018-03-08]. Dostupné online.
- ↑ Nelehký život po boku Rudolfa Slánského. ČT24. Dostupné online [cit. 2018-03-08].
- ↑ Josefa Slánská: Zpráva o mém muži (1. část). Literární listy. 9/1968, s. 16. Dostupné online.
- ↑ Moderní-Dějiny.cz | Josefa Slánská - V Ruzyni. www.moderni-dejiny.cz [online]. [cit. 2018-03-08]. Dostupné online.
- ↑ SLÁNSKÁ, Josefa: Zpráva o mém muži, vyd. nakladateství Svoboda : Praha 1990
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Žena, která neomylně minula pravdu Pořad Českého rozhlasu Plus, podrobné informace o životě Josefy Slánské, citace dokumentů, archivní ukázky z rozhovorů.
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josefa Slánská
